Stav :

ÚRYVOK :
Martin nebyl ozbrojen. Čeká i jeho podobný osud? Kdyby si teď lev nebo tygr usmysleli udělat z Martina zákusek, přibude tu brzy další kostra, kterou ohlodají mrchožrouti, kroužící teď asi sto metrů vysoko nad krajem. Jsou to podivní mrchožrouti. Rozhodně to nejsou supi, Martin neviděl letky, ale kožnaté blány tvořící křídla. Ti tvorové, co tady tak elegantně plachtí, nejsou ptáci. Tvar křídel je neobvyklý. Protáhlé šípy, jako u ro-gala... Teď, teď se jeden z nich snesl níž. Martin bezděčně vykřikl. Původně se nezdálo, že by mu ten tvoreček s rozpětím křídel ne větším než jeden metr měl nahnat strach. Pak pochopil, že se v odhadu velikosti i vzdálenosti ošklivě mýlil. Ten létající tvoreček byl podstatně větší, než se mu zdálo, a právě složil svá blanitá křídla a řítil se k zemi jako sokol při lovu. Těžko říct, zda byl útok myšlen vážně, Martin svou velikostí patrně nepředstavoval běžnou kořist, ale teďse-bou raději hodil na zem, do zeleného povlaku vegetace, a nechal se poškrábat ostrými trny, než aby vystavil svou hlavu a záda této svérázné biologické zbrani. Teprve když kolem prosvištěla blanitá křídla a tvor se opět vydal na oblohu, pochopil Martin nedozírnou propast, kterou se během jediné vteřinky propadl. Právě na něj zaútočil ptakoještěr. Před očima se mu promítl záběr z filmu Cesta do pravěku a usoudil, že věta „Tady píšou, že se živí výhradně rybami“ je asi dost daleko od reality. Pochopil, že na další pokus o odhad velikosti už nebude mít čas. Zoban připomínající svou strukturou krokodýlí tlamu se právě vzdaloval, ale jistě dojde brzy k novému náletu.